O vás

To je ale troufalost chtít psát něco o vás, že? Ale je to jinak. Chceme vám přestavit možnosti, kým vším u nás můžete být, co všechno u nás můžete vyzkoušet a zažít.

Hospodyně: Něco pro ty, kteří si chtějí zkusit..venkovský život hospodyňky. Zatopíme v kamnech a upečeme v peci voňavé housky, buchty nebo koláče. Nebo vyběhněte s dětmi do Hory a natrhejte lesní ovoce, ze kterých společně uvaříme marmeládu na snídani. Přijede-li ve správný čas (na konci července), ukážeme vám, jak se již desítky let u Fialů vaří malinová šťáva. Je to zdlouhavá práce, ale krásná a voňavá…a výsledek je jedinečný.

Smaltér, krajkářka: máme pro vás připravené půldenní dílny, ve kterých se můžete naučit smaltovat šperky nebo zkusit paličkovat krajku. Vyrobte si s naší pomocí vzpomínku na dny vašeho odpočinku U Fialů.

Kreativec se savem: a co třeba si udělat vlastní originální tričko za použití obyčejného sava a šablony?

Dračka: Peřina, klasická peřina – duchna patřila do výbavy každé řádné nevěsty. Nadrat peří a peřinu naplnit rozhodně nebylo jednoduché ani rychlé. Když skončily práce na polích a přišel sychravý čas podzimu, začaly se sousedky scházet na dračky. Celý rok pilně sbíraly peříčka a podškubávaly husy, aby bylo na podzimní dračky nachystáno dost. A pak se scházely u každé z nich, na stůl postavily hrnec s peřím dnem vzhůru a pustily se do draní. Děti ležely na peci, muži košíkařili nebo odpočívali…a povídalo se…pohádky, přípěhy, báchorky, probíraly se novinky i důležité události …
Chcete to zkusit? Chcete vědět jak bolí ruce od draní a jaké to je nacpat si alespoň vlastní ploštářek? Proč ne! S každým usínáním si pak vzpomenete na tu atmosféru sešeřelé světnice, na praskání ohně v kamnech, na příběhy, které jste slyšeli, na šimrání pírek v nose….

Šenkýř: Vždyť tu býval Hostinec u Fialů! Zkuste si, jaké to je stát za výčepem. Pozvěte své přátele a známé a zkuste šenkovat jako naši předkové.

Dřevorubec: Chcete poznat jaké to je připravovat dřevo na zimu? Jaké to je kácet strom, osekávat větve a řezat metry? Pojďte s námi do našeho lesa pod Pyšolcem. Je to dřina, ale je to práce, která má hmatatelný výsledek. Z vlastní zkušenosti víme, že po ustavičném vysedávání u počítačů, je taková činnost velmi očistná a uvolňující. Tedy pro ducha…protože tělo Vás bude bolet určitě.

Bylinkářka: Nemáme nic proti čajům v sáčku… Ale víte jak voní a chutná čaj z petrklíčů, malinového listí nebo mateřídoušky? Věděli jste, že na drobné ranky pomůže rozmačkaný jitrocel? Zkuste se léčit přírodou. Vezměte košíček a vyražte s námi na bylinky… Naučte se, na co která bylinka je, jak vám může pomoci…

Čtenář: Zalistujte knihami z naší knihovny, jsou různého stáří. Najdete tu svazky i sto a více let staré. Najdete tu učebnice, ze kterých se učili naši pradědové, kde je hned na první straně obraz císaře Franze Josefa a v dějepisu se praví, že monarchie je pro Čechy to nejlepší státní uspořádání. Je zvlášní číst červenou knihovnu našich prababiček, kde si lidé v příbězích onikají , dívky se rdí, když na ně hoch jen pohlédne a snoubenci si vykají ještě o svatební noci. I doporučenou školní četbu, s malebnou staročeštinou, kde některým slovům už ani nerozumíme,stojí za to si přečíst. Inu posuďte sami z malé ukázky z povídky Slepý Antonín od sídelního kanovníka Jos.A. Šrůtka z roku 1883:
„…. A tak bylo jednou matce, po druhé zas otci se synkem jednati, měli-li mu vypravování jejich co prospívati a jej upokojiti. Při tom všem ubohý hoch proti vám, milé dítky, přece byl značně zkrácen. Ušly mu některé důležité vlastnosti věcí, které nikterak pochopitelnými se mu učiniti nemohly, jako: barva, ozdoby, celkový obraz věcí velikých atd. Mnohé předměty unikaly jeho hmatu. O ohni věděl, že pálí, o kouři pak, že dusí; ale jak oheň svítí, plápolá a jak věci tráví, jak kouř se valí a vystupuje – to si v duši představiti nemohl. Ještě více litovati bylo, že nejvznešenější a nejvelebnější přírodní úkazy byly mu hádankou.Krásu hvězdnaté oblohy, nádheru vycházejícího neb zapadajícího slunce, lesk červánků, kmit blesku, příval mračen a jiné a jiné ani dosti málo neponímal. Překrásný zjev duhy vypodobnila mu matka obloukem v klenbě, jenž mu s nemalým namaháním ohmatati dala. Barvu a průsvitnost duhy však si nepředstavil. Barev prň nebylo. Jaký nuzný to obraz! Ubohý slepec! Šťastný člověče, kdo máš zdravý zrak!…“

Rybář: Vírský revír je mezi rybáři vyhlášený. Ryby a rybářství měly v dřívější i nedávné historii Vírska značný význam a ten zůstal, i když v pozměněné podobě, zachován do dnešních dob. Není proto divu, že symbol ryby se dostal i do znaku obce. Je to dáno především bohatostí a pestrostí zdejších vodních ekosystémů. Osou hydrologického systému a krajinnou dominantou je především řeka Svratka protékající Vírem, krajinný a přírodní ráz však dotvářejí i menší přítoky, z nichž hydrologicky i rybářsky nejvýznamnější je Pernštejnská Bystřice protékající Hrdou Vsí, dále pak i potoky Nyklovický, Polomský, Loučky a Rovečínský. Jde o podhorské toky bystřinného charakteru s rychlým prouděním a dosti značným spádem, ale i s mnoha hlubšími tůněmi, zákruty, vedlejšími rameny, splávky, pro něž jsou typická pestrá společenstva ryb odpovídající pstruhovému, lipanovému, a ve Svratce samé až parmovému pásmu.
Ve vyrovnávací nádrži Vír II (rybářský revír Svratka 11A) vznikly znamenité podmínky pro lososovité druhy ryb a lipana, dané zejména velmi bohatou potravní základnou živočichů dna (zoobenthosu) osídlujících vodní rostliny na dně nádrže. Projevilo se to v nebývale rychlém růstu lososovitých ryb, z kterých mnohé dosahovaly i rekordních rozměrů. Např. Bohuslav Matuška z MO ČRS Vír tam v srpnu 1980 na udici ulovil pstruha potočního o hmotnosti 3,60 kg a délce 61 cm. Při manipulačním spouštění vody na „vyrovnávačce“ v říjnu 1978 byl získán impozantní exemplář lipana podhorního – 2,40 kg a 54,5 cm (samice). Je to dosud největší exemplář tohoto druhu získaný z vod České a Slovenské republiky!
Převzato z knihy o Víru (2008) Milan Peňáz a Pavel Blahák

Houbař: řekneme Vám, kde rostou:o)

Cyklista: Široké i blízké okolí Víru je ideální pro rekreační i sportovní cyklistiku. Oblast Žďárských vrchů je protkána sítí cyklostezek. Můžete si tu užít dlouhé i náročné výlety na kolech nebo se jen tak relaxačně projet po asfaltové stezce podél vírské přehrady do Dalečína. Nebo si udělejte lehký celodenní výlet na kolech a poznejte rozmanitost a krásu Vysočiny.

Turista: Vysočina je stvořená i pro pěší turistiku. Byly vydány desítky kniho o tom, kudy a kam jít. V blízkém okolíjsou hrady, zříceniny, přírodní rezervace, vyhlídky, rozhledny…

Tulák starými časy: Pokud bude jste již unavení monotónními výklady průvodců na hradech a Vaše děti Vás tahají za rukáv se slovy: „mamiii, mě už to nebaví“, nabízíme Vám procházku po okolí Víru s „domorodcem“. Nejen že Vás provede po kopcích, loukách a lesích, ale povypráví Vám i o historii zajímavých míst, kterou nemůžete nastudovat v žádném průvodci. Dozvíte se, kde je místo zvané Pod lipkou, co se tam dělo, která chalupa je nejstarší, kdo v ní bydlel. Vaše děti bude jistě zajímat, jestli opravdu straší v Ehmově vile, Vás zase jak to bylo s tím atentátem.. Dozvíte se o tom, jaké to bylo vodit husy za krky k řece nebo tam v zimě máchat prádlo, kam se chodily pást krávy, jak se sbíraly mandelinky i o tom, jak Vírem po osvobození utíkali Němci.

Vodák: Pod přehradní hrází je vybudován kanál na sjíždění rozdivočelé Svratky patřičně upraven a „ztížen“ umělými splavy a překážkami. Přehrada několikrát za den upouští vodu, kanál se naplní a odvážnější a zkušenější vodáci zde nacházejí adrenalinovou zábavu. Pro ty méně zkušené je pak vhodnější úsek od „fabriky“ regulovanou řekou až k vyrovnávací přehradě. Při vypouštění vyrovnávací přehrady (Vír II.) je možné splavit řeku až do Tišnova, ti vytrvalejší to mohou protáhnout do Brna.

Lyžař: V blízkém okolí Víru je několik lyžařských areálů. Alpy to sice nejsou, ale užijí si tady dospělí i děti.

Bruslař: je –li zima dostatečně mrazivá, bývá za řekou V ledničkách udržované velké osvětlené kluziště. Má to svou poetiku..u řeky, pod zalesněným srázem hory Kači…

Pecivál: a nebo nedělejte nic..prostě nic. Lehněte si na vyhřátou pec do houní, dívejte se, jak venku prší nebo chumelí, usrkávejte horký čaj a jen tak BUĎTE, nic víc….
(doporučujeme alespoň občas kombinovat se čtenářem:o)

572
© Dana Říhová